My heart

2. září 2011 v 18:32 |  Realistic povídky

Utíkám před světem.Ven chodím za trest.Voděodolná tužka na oči je tak rozpitá,mám na sobě jenom černé potrhané hadry.Ano díky nevlastnímu tátovi.Už jenom skrčená sedím na madraci na které spís a pohoupávám se jako blázen.Sama sobě se musím usmát.Jak jsem pitomá.Asi už začínám šílet.Podle všech jsem divná.Ano ta děvka.Ten odpad,co nikam nepatří.Ten hadr,ta špína.Néé já už nechci.Začínám propadat do hysterie.Najednou mi zazvoní nejcenější co mám-dotykáč.V telefonu se ozve protivný hlas vedoucího skupiny,která mě šikanuje.
"Hej píčo,tak do zejtra mi uděláš ty úkoly a tu společnou práci,jasný?A jestli to nebude,tak tě zmlátim.Tvý chcíplí rodiče se nic nedozví."
"Na to ti seru....Zejtra místo první hodiny bude volno....Já už odmítám srát se s tebou!"
"Tak fajn děvko,ale prohraješ!"
"Pííp-pííp-pííp"zněl tupě mobil.
"KUSO!!!!!"praštila telefonem do peřin.





POKRÁČKO PŘÍŠTĚ
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sasukey sasukey | Web | 2. září 2011 v 19:41 | Reagovat

zajámavé-ale líbí se mi to.nejdřív jsem si myslela,že to bude nějaká smutná báseň,ale překvapilo mě to.=)Ale doufám,že příští díl bude trošku delší!XD

2 silema silema | E-mail | Web | 5. září 2011 v 15:38 | Reagovat

:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama