Září 2011

Počasí na 21.-23.9

21. září 2011 v 17:48
Praha
Dnes:Polojasno
22 °C
Zítra:Polojasno
21 °C
Pátek:Oblačno, dešťové přeháňky
17 °C

My heart 2

20. září 2011 v 14:45 Realistic povídky

Druhý den.Smutné ráno.Smutné pozdravení smrákající se oblohy.Člověk by do všeho praštil.
"Už nechci být odpad."opakovala si pořád dokola drobná černovláska.
Měla již zlomeného ducha.Neměla pro co žít.Kdokoliv se pokoušel v ní vzkřísil,alespoň plamínek naděje,tak se spletl.V ní už nezbylo nic.Nic.Byl to jen prázdný duch ve schránce.Vstala,rychle si udělala hygienu.
Hodila na sebe černé džíny,černobílé pruhované tričko,mikinu,kde si vyhrnula rukaávy a conversy.Rychle vzala svoji tašku PUMA a pospíchala před školu.
"Dám si věci do skříňky"napadlo ji a také udělala.Rychle přiběhla a do chvíle přišel i ten kluk.
"Která děvka tě mohla porodit"odplivl si.Dívka si vzpomněla na svoji rodinu,která zemřela při autonehodě.Vzpomněla si na ty zavřené,nebo vytřeštěné oči,ta krev všude,jaká bolest,vyník se nenašel......
A v tom se změnila dívce barva očí vždy je mněla hnědé po tátovi,ale najednou byly zelené,po mamce.
"Ty kreténe!Nikdo se mi nebude srát do rodiny,zvlášť ty ne!"Následovalo mnoho pěstí a ran.Chlapec udělal výpad,dívka protivýpad.Chlapec na ni použil pěst,dívka ji vykryla.Ale zdálo se jakoby její síla nepřestávala.Najednou ho povalila na zem,obkročmo na něj sedla a mlátila ho pěstmi.Po nějakéchvíli byl slyšet,křik nářky a prosby o milost.Ona však nepřestávala.Pořád mlátila.Křik a nářky ustávaly.....Všude bylo spousty krve.
"Posměváček skončil s useknutou hubou...."řekla sarkasticky...
"A to platí pro všechny!Za všechno co mi uděláte jednou zaplatíte vysokou daň aj i s úrokama!"Zmizela a už ji dlouho pak neviděli,ale cítili ty její kočičí oči.
---------------------------------------------------------ZA 30 LET---------------------------------------------------------------------------------------------
"Kelly v tašce máš svačinu,pití a učení,ju?"
"Ale mami,já tam nechci...Všichni se mi budou posmívat"
"Broučku,teď ti řeknu příběh.Byla jedna holka a ta byla černovlasá a měla hnědé oči...Její rodina zemřela při autonehodě a nikdo jiný nezbyl,aby se oni postaral.A tak vyrostla svým způsobem.Kelly,já vím o čem mluvím,já jsem s ní chodila do třídy..."
"Mami povídej dál!"
"A tak ji všichni,kromě mě a tety Mary ponižovaly.Po čase se na nás vykašlala a byla sama.Její duch jakoby přestal existovat.Jednoho dne,odmítla třídnímu buranovi udělat úkoly a tak jí chtěl druhý den před školou zmlátit.Ona..Ona však najednou měla kočičí oči a dokonale zvládala boj a.."trochu se mamka zamračila.
"A mami co se stalo pak?"Ptá se zvědavě malá Kelly.
"A pak ho povalila na zem a mlátila ho tak dlouho,dokud ho nezabila.."říká roztřeseným hlasem mamka.
"jé"diví se holčička.
"A pak přísahala,že nás všechny jednou zabije"
"A že se to nestane mami?"
"Jistěže ne"utěšovala maminka.Ale jen co vešly před barák,viděli tu černovlásku,maminka vypadala,tak jak před 30 lety.
"Mamíí to je ta slečna jak si vyprávěla!!"
"Já vím......."
"Delio...Jak jsem slíbila před 30 lety...a sliby se plní.."
"Ale co se stane s dítětem...Otec je mrtev...!"
"Fajn vezmu ji s tebou....ovšem půjdete dobrovolně,nebo ne?"
"Já tě nikdy neopustila........."
"Já vím,ale ty jsi poslední...."

A TAK SE VŠICHNI SEŠLI,JAK PŘÍSAHALA ČERNOVLASÁ DÍVKA

---------------------------------------------------------------------KONEC------------------------------------------------------------------------------------------

Tak a je konec..Já vím chyb jak nasráno.....


Evanescence-Haunted

6. září 2011 v 14:52 Videa

Evanescence-Lies

6. září 2011 v 14:49 Videa

My heart

2. září 2011 v 18:32 Realistic povídky

Utíkám před světem.Ven chodím za trest.Voděodolná tužka na oči je tak rozpitá,mám na sobě jenom černé potrhané hadry.Ano díky nevlastnímu tátovi.Už jenom skrčená sedím na madraci na které spís a pohoupávám se jako blázen.Sama sobě se musím usmát.Jak jsem pitomá.Asi už začínám šílet.Podle všech jsem divná.Ano ta děvka.Ten odpad,co nikam nepatří.Ten hadr,ta špína.Néé já už nechci.Začínám propadat do hysterie.Najednou mi zazvoní nejcenější co mám-dotykáč.V telefonu se ozve protivný hlas vedoucího skupiny,která mě šikanuje.
"Hej píčo,tak do zejtra mi uděláš ty úkoly a tu společnou práci,jasný?A jestli to nebude,tak tě zmlátim.Tvý chcíplí rodiče se nic nedozví."
"Na to ti seru....Zejtra místo první hodiny bude volno....Já už odmítám srát se s tebou!"
"Tak fajn děvko,ale prohraješ!"
"Pííp-pííp-pííp"zněl tupě mobil.
"KUSO!!!!!"praštila telefonem do peřin.





POKRÁČKO PŘÍŠTĚ